úterý 3. února 2015

Jako blecha ...

Merino přízi barvenou houbou si předu za odměnu jako lahůdku. Ta druhá je barvená temnoplodcem.

... skáču od jednoho k druhému. Abych mohla tkát nebo plést, potřebuji si napříst vlnu. Pravda ale je, že mě dlouhá jednotvárná práce zrovna neuchvacuje. Jsem člověk, který v tomto ohledu potřebuje pestrost. Řeším to po svém - to jest, mám rozděláno asi deset projektů a hodinku dvě dělám to a pak zase ono. Chvíli pletu, chvíli předu, chvíli navlékám osnovu a mezi tím civím do počítače a obdivně vzdychám nad umem šikulek na druhém konci sítě.



Tohle je valaška, kterou připravuji na koberec. Zatím mám spředené okrové tóny a teď přichází na řadu box se žlutozelenými odstíny. Něco spřádám na tenko na svém starém dobrém kolovratu na len. Ještě nevím, jestli pak nitku seskám, nebo ji použiju dvomo, trojmo rovnou na tkaní. To by mi dalo možnost namíchat melíry. Dokud nebudu mít definitivní představu koberce v hlavě, zůstane nitka v klubíčku tak jak je. Silnější nadýchanější je předená na vřetánku navajo způsobem - z ruliček a seskaná řetízkem do trojnitky.
barveno borovou kůrou, třezalkou, dubovou kůrou, atd.

 Zachtělo se mi také zopakovat si a procvičit předení z ruliček dlouhým tahem dozadu. Vlna je jemnější, asi sufolk a příze je určená zase na tkaní, ale tentokrát to bude deka. Uplyne ještě hodně času, než se do ní budu moci pustit. Předu na Kromski, na tom to jde mnohem lépe díky skotskému napínání.



Snažím se o tenkou nit, ale z ruliček to nejde tak snadno, jako z rovných česanců. Ani by to nebylo logické, vlněná příze má být nadýchanější než česaná.

A nakonec stav - utkala jsem si ze zbytků, co jsem našla po domě, vzorník pro hladký návod. Je dlouhý něco přes tři metry. Vešlo se na něj mnoho vzorů. Některé vím, že tkát nebudu, ale naučily mě chápat techniku. Jiné se v nákresu tvářily nudně a ve tkanině se pak rozzářily a uchvátily mě. Hned jsem si psala poznámky, na co je použiju. Vzorník mi spolkl 14 dní času, ale nelituju. A plánuju další.

Mezitím jsem si ale jako ta blecha odskočila k velkému projektu. Z krásného materiálu Cotolin (bavlna/len) z Dalinu jsem si naplánovala utkat velkou soupravu na kuchyňský stůl. A poprvé jsem k jeho návrhu použila počítačový program. Našla jsem jeden volně ke stažení (WeaveDesign). Má sice jen pár funkcí, ale to mi naprosto stačí, nic složitého stejně neumím. Oproti papíru má toto navrhování tu výhodu, že se mi na stránku vejde návrh celý a pokud něco zkazím, jde to snadno opravit.


Horší je to potom s realitou. Při navlékání osnovy se mi podařilo udělat hned dvě chyby a to už tak snadné opravit není. Přemýšlím teď, jak to udělat, abych nemusela osnovu vyvléknout celou a znovu navlékat všech 350 nití. Vymyšleno to mám, ale o tom až příště. To už vám možná ukážu i kus utkaného.


Hezké dny!