pondělí 30. března 2015

Pátý den



Naše ovce se nějak rozhodly, že už nebudou nocovat s kozami. Asi jim to rohaté čertiskové stádo leze na nervy. K dispozici sice mají další dva otevřené přístřešky nastlané slámou, ale dámy si usmyslely, a to těsně před porodem, že budou nocovat venku. Nechodí spát úplně pod širák. Našly si místo v mlází, zastřešené korunami smrčků. Vyhrabaly si tam zákopy a každý den se tam spokojeně rozvalí. Tetě jsme to nedovolili. Nepřišlo mi rozumné, aby ta její vyžlata spala s ostatními venku. Jaro ještě neudeřilo v plné síle. Touhu po stádu Teta denně vyjadřovala usilovným bečením a mlácením kopýtky do vrátek.

Pátý den už je celkem jasné, že si vytvořila vztah ke všem třem jehničkám. 
Žádné neodstrkuje, hlídá si je. Sluníčko svítí, můžete ven.

Krok si neodpustí opatrné seznamování. Ví, že nesmí ublížit.


Když dvě pijou, třetí musí počkat... No, já mám už bříško plné!

Bééé, všechny tři najednou nééé...

A teď honem na obhlídku, kde je co dobrého pro mámu k snědku...

Držte se mě a učte se...

Trošku nuda, to učení...

Neproběhneme se raději?

Co to ta máma pořád hledá?

Flíček - konečně se mi ji podařilo vyfotit

Hlavounek - poslední z trojky. Její hlava bývala bílá. 
Jenže chodí pít zásadně zezadu a tak občas schytá spršku něčeho nevábného. 

A Kudrnka - těším se na její vlnu. To budou lokýnky!

Odpoledne přineslo nepříjemný déšť.
 K velké nelibosti Tety byla tahle rodinka zase zavřena do jejich apartmánu.
Béééé! Pusťte mnééé!
Až zase příště.