čtvrtek 2. dubna 2015

Bez elektřiny


Jaro si určitě každý z nás představuje úplně jinak, než čím nás teď omračuje realita. Dopoledne propršelo a liják nakonec vystřídala sněhová vánice. Opět jsme byli bez proudu. Celá obec má sice kabely zakopané hluboko v zemi, ale problém bude asi někde dál na trase. Dnes to bylo jen na pár minut, ale i to stačí. Náš dům je na elektřině závislý. Postavili jsme ho v době, kdy si nás počasí přímo hýčkalo. Při jeho stavbě jsem vždy dostala barvu, jako kdybych celé léto trávila jen a jen u moře. Dostavěli jsme a nastalo období, kdy si s námi počasí začalo nepěkně pohrávat. Povodně 2002 zasáhly celou okolní oblast a odřízly nás nejen co se týká dopravy, ale také jsme poprvé zjistili, co to pro nás znamená zůstat bez elektřiny. Nicméně bylo to v létě, nevadí mi jíst studené obložené mísy. Televizi ke svému žití také nepotřebuji a hudbu si umím obstarat zapojením vlastních hlasivek.

                              

Horší to bylo, když jednu zimu napadlo nečekaně tolik mokrého sněhu, že to v kraji strhalo spoustu stromů i elektrického vedení. Tentokrát jsme zůstaly bez elektřiny dva dny a ani následující třetí den ještě nebylo vyhráno, světlo střídalo tmu. Nemohli jsme si uvařit, nemohli jsme si zatopit. A tehdy jsem začala snít o krásném kachlovém sporáku, který měla ve své kuchyni tchýně a do kterého se dalo přiložit polínko, aniž bych musela kontrolovat čerpadlo a pojistné ventily. Stejný měla i moje babička. Proč jsme vlastně od této vymoženosti, která dokázala sloužit po celé generace, odešli k drahým nablýskaným sporákům, které dokážou sloužit nanejvýš deset let a pak je nutné řešit kam s ním? Ani projektant našeho domu jaksi nepočítal s tím, že bychom se chtěli vrátit ke kamnům. Abych pravdu řekla, ani já ne. Užila jsem si mastné špíny, kterou dokázaly vyprodukovat, dost dlouho. A v touze po čistotě jsem do nového domu vpustila pouze krbová kamna do vstupní haly. CHYBA! Teď bych se nejraději neviděla. Přemýšlím, co s tím. A reálně uvažuji o stavbě nového komínu v kuchyni a pořízení toho krásného okachlovaného sporáku, ze kterého tak chutnaly babiččiny buchty a koláče nebo pečená husa od manželovy maminky. Také jsem si řekla, že po odpoledni stráveném při mdlém světle navoněných svíček si určitě seženu klasickou petrolejku, která doprovázela moje dětství, když jsme spávali v dřevěné chatce bez elektřiny. Hezký den!