neděle 12. dubna 2015

Předu tence - ze zakrmené vlny

Z průmyslově zpracované čisťounké a velejemné vlny se  to přede na tenko.  Je načesaná na dokonalých strojích, chemicky zbavená všeho, co do ní nepatří. Co si ale počít s česanci z vlastní surové vlny, kterou ne a ne zbavit cizorodých příměsí a malých chuchvalečků z krátkých vláken, co se tam vytvořily při praní? Z tence předené nitky tohle všechno vykukuje jako trny z růží a chuchvalečky v podobě malých nopků tu taky nejsou zrovna žádoucí. Buď se musí člověk obrnit velkou trpělivostí a všechno z toho při česání i následném předení vybírat, nebo na to musí nějak vyzrát. O velkém pomocníkovi, jakými jsou hřebeny, jsem tu už před časem psala. Ale co když je nemáme? Máme jen kartáče, a s těmi ať přečesáváme z jednoho na druhý, stejně zůstane mezi jeho ostny pořád něco zachyceného. 


I tady je pomoc možná. Využívám stejný princip, jaký se uplatňuje při česání hřebeny. Je to o tom, že si z pracovního nástroje vytahám jen dlouhá vlákna vlny a ta krátká spolu se špínou a žmolky zůstanou zachycená uvnitř. Načešu si klasickým způsobem vlnu. Mám už ji předem učesanou na česačce, ale ta není schopná odstranit všechno nepatřičné, jen vlnu učeše. Když mám pomocí hřebenů vlnu pěkně rovně sčesanou, vytahám již zmíněná dlouhá vlákna, která přesahují okraj, přes hranu kartáče.

Mezi trny kartáče zůstane smetí a žmolky, ale také ještě dost dlouhých vláken. Přečešu tedy celý zbytek na druhý kartáč a postup opakuji. A opakuji ho tak dlouho, až mi zbyde opravdu jen malý zbytek smetí spolu s těmi nejkratšími vlákny vlny. To už je k nepotřebě.


Vytahaná dlouhá vlákna potom znovu přečešu. Apak už záleží na tom, jaký druh příze se chystám příst. Jestli vlněnou, stočím česanec do ruličky napříč přes vlákna, ta jsou v ní stočená jako do ulity. Jestli chci česanou, pevnější nitku, stočím vlákna také do ruličky, ale podélně. Vlákna jsou v ní uspořádaná pěkně vedle sebe. Jako na mém doprovodném obrázku.


Pustila jsem se do spřádání svého loňského vzorníku přírodou nabarvených vlnek. Strašně ráda si hraji se všemi těmi odstíny. Asi nakonec zase vyhrajou nad chemií. 


Jaro už dorazilo, sluníčko svítí a já dostávám chuť vyrazit do přírody a pohledat tam něco, co mi zapustí do vlny nějaký překrásný barevný odstín. Co třeba kopřiva?