pondělí 11. května 2015

Opět je tu máj...


... a my vyhnali kozy i ovce v háj. Trochu se zpožděním. Čekali jsme, až přiroste tráva do takové výšky, aby nebylo hned po týdnu pastvy po ní.
Náš život už nějakou dobu rozdělujeme na období před ovcemi a období s ovcemi. Před ovcemi bylo trávy, že člověku rostla před očima. Spolu s ovcemi ji očima ze země snaživě vytahujeme a ona přitom roste tak líně!
letos čekaly na přehnání dlouho; ze zahrady mezitím udělaly golfové hřiště




když ještě na pastvině rostlo houští
Když jsme před čtyřmi roky zvířatům oplotili další pozemek pro letní pastvu, vypadalo to tam naprosto jinak. Na políčku, na kterém nikdy nikdo nic nevypěstoval, poněvadž mokřiny a kyselá chudá půda úrodě nesvědčí, udělala sukcese své. Ještě před pár lety se na tomto místě pořádaly různé obecní slávy, ale po zbudování nového hřiště na jiném konci obce si příroda začala louku proměňovat k obrazu svému. Uchytil se tu nálet rychle rostoucích dřevin z okolí, což jsou břízy a olše. Také vrba a černý bez je tu doma. Jakmile začaly poskytovat stín, zarostlo místo pod nimi hustým trním ostružin. A kde nerostly ostružiny, tam stály kopřivy metr a půl vysoké. Meliorace přestala fungovat už dávno. Z louky se stal mokřinatý prales.


Ale byl pralesem jen do té doby, než do něj vlítly naše kozy. Kdo neví, co je kozí ráj, tak ať si představí právě takové místo - houštiny plné kopřiv, bodláků, trní, křovin a nízkých větví obalených chutným listím. Holky nevěděly, co si uštípnout dřív. Chodily domů s břichem jako buben. A neznaly míru. Nešetřily a nenechávaly si "na potom".


Pila, křovinořez ani jiný kutilský vynález by tohle v tak krátké době nedokázal. Když skončilo léto, trčely z půdy pouze oholené klacky, které jsme hravě dosekli kosou nebo uťali sekerou.
Příští sezónu nastalo hladové období. Jednak bylo sucho a přirůstalo pomalu a jednak obnova chce svůj čas. Ležící suché pruty ostružiní nedovolily zakořenit žádné rostlině. Proces tlení se jich ani nedotkl. Na pastvině se tu a tam objevily plácky trávy, ale s těmi si ovce ihned poradily. Kozy chodily po dvou a ohlodávaly větve a taky kůru stromků. Zlikvidovaly všechny jehličnany. Pochopili jsme, že teď je řada na nás. Museli jsme postupně všechno trní vyhrabat. Na jeho místo nastoupily kopřivy a ty se musely co 14 dní posíct. Ale tráva, ta mrška, co mi úporně ihned zarůstá záhony, ta se ne a ne objevit. Přidali jsme k pastvinám další plochy, i ty, co byly vyhrazené pro sušení sena, ale i to bylo brzy vypasené.
Kupovat osivo na tak velkou plochu, abychom ji přijatelně zatravnili, znamenalo velkou a nejistou ďouru v rozpočtu. Už tak nás stály hodně zimní zásoby sena. A tak jsem každý týden poctivě zametala všechno, co se vytřáslo ze sena při krmení, a tohle smetí chodila rozprašovat po holinách na pastvině.

bodláky jsou pro kozy pochoutka

Vyplatilo se. Teprve letošní čtvrtý rok chodíme po pastvině a pod nohama nám ze všech míst raší svěží zeleň. Kopřivy ustupují travnatým drnům. Objevují se první květiny, které tu chyběly úplně. Poprvé rozkvetly smetánky a taky vlhkomilné kytičky, kterým se tu říká košilky pro jejich bělostnou krajkovou jemnost. Zarostlý kout, který od blízkých bažin dělí pouze vybetonované koryto potoka, se změnil v park. Skoro mi bylo líto tam holky vypustit. Ale ony už tam mnoho škody nenadělají. Pouze nám vystříhnou anglický trávník. Přeměna kousku krajiny je prozatím dokonaná.

osamělá branka bez logické potřebnosti pouze připomíná místo, kam až sahala první pastvina