středa 13. května 2015

Předu tence - na vřetánku


Moje první vřetánko, když pominu to, které jsem si neuměle vyrobila, bylo ashford standartní velikosti s horní kladkou. Vybírala jsem ho podle ceny a líbivosti. O předení na vřetánku jsem tehdy nevěděla vůbec nic. Učila jsem se metodou pokus - omyl. Vřetánko mi často padalo na podlahu a já to připisovala vlastní nešikovnosti. Časem jsem se tenhle nástroj naučila ovládat, ale ještě pořád jsem nevěděla zhola nic o předení tenkých nití na vřetánku i přesto, že se mi vcelku dařily. Trénink určitě vykoná své. Ale jak už jsem v minulých článcích o přípravě vlny zmínila, důležitou roli hrají i další faktory, ať už je to jemnost vlny, způsob učesání nebo předpovytahování česance. A hodně důležitý je i výběr vřetánka. V tomto ohledu máme my "vlněnky" v naší zemičce značnou nevýhodu. Je nás tak málo, že místním výrobcům nestojíme za to, aby se nám podbízeli rozmanitými druhy vřetánek, které jsou kromě užitečného nástroje i uměleckým skvostem.

"To neexistuje!" pravila mi na ovčáckých slavnostech paní, co předváděla předení na vřetánku, když jsem jí řekla, že mám vřetánko s kladkou nahoře. Ona měla kladku dole. Příst uměla, ale uzavřela se asi do svého mikrosvěta a vystačila si s tím, co znala.
Mně ale putování po internetových sítích ukázalo, jakou spoustu podob může tento jeden z nejstarších pracovních nástrojů mít. Od dlouhé tyčky opřené o zem, přes vřetánka s kladkou dole i nahoře, vřetánka s háčkem i bez háčku, vřetánka z ušlechtilého dřeva i kovová nebo z moderních materiálů. Ženy, které si oblíbily práci s vřetánkem, jich mají více. Proč? Není to jen pro jejich sběratelskou vášeň, ale ony vědí, že každé z jejich vřetánek je specialista na něco jiného. Tak například dlouhá tyčka opřená o zem je určená pro spřádání velmi hrubých kobercových nití. S její pomocí byste ale tenkou nit nikdy neupředli.
 
K vřetánkům určeným speciálně pro tenounkou nit mě dovedl zájem o kašmír a orenburgské šátky. Ty jsou pletené z tenounkých nití velejemného materiálu. Takový šátek, do kterého si můžete zahalit hlavu i ramena, má jít bez potíží provléknout prstýnkem, tak jemný je. Normální vřetánko by vám tento materiál trhalo. Speciální vřetánko, které se při předení roztáčí v mističce podobně jako káča, ne.
Většina vřetánek ale při práci visí. Proto je důležitá velikost a váha vřetánka. A také schopnost udržet otáčky. Protože platí, že čím tenčí nit, tím více je třeba ji stočit.



Jaká je tedy moje zkušenost s předením natenko? Je třeba vybrat si vhodný materiál a připravit si ho. A je dobré, pokud je to možné, vybrat si vhodné vřetánko. Ne příliš těžké a velké a zase ne moc lehounké, protože to by nemělo žádnou dostatečnou energii k otáčkám. Technika už je na vás.
Česaná příze se mi přede dobře povytahováním vláken z česance. Pokud jsou krátká, povytahuji jen kousek a častěji. Dlouhá vlákna se samozřejmě předou lépe a můžu si dovolit povytahovat delší úseky. Vřetánko přitom musí mít dostatečný počet otáček. Nebo si roztočím vřetánko na úseku hotové niti asi 20 cm dlouhé a potom popotahuji pravou rukou tuto překroucenou nit. Energie nahromaděná v niti přechází na vlákna vytahovaná z česance, který držím uvnitř dlaně levé ruky.Niť tentokrát nespřádám ve svislé poloze, ale ve vodorovné.


Nemá cenu napříst nití, až je vřetánko naplněné jako puclík, protože tím se jeho váha hodně zvýší a ono vám začne nitě trhat. Raději předu přiměřené množství a celou práci si tak dělím na etapy.

Vřetánko jsem si oblíbila. Když se mi do ruky dostane nějaký ušlechtilý materiál, ať už kašmír, alpaka, jemňounké merino nebo hedvábí, beru do rukou právě tento nástroj. Poslouchá mě. Dalo by se říct, že si rozumíme, a výsledkem je vždy nitka přesně podle mého přání. Ani nemám dojem, že by práce s vřetánkem byla pomalejší než s kolovratem. Možná, snad o něco málo, ale to mi nevadí.

Věřím, že časem objevím další a další vychytávky, jak příst na vřetánku. Způsob závisí na nástroji,česanci i vlně. A tak tahle činnost nikdy nemůže být nudná, protože je pokaždé jiná. Přidaná hodnota vřetánka je, že si ho můžete vzít kamkoliv sebou, třeba na jarní vycházku.

Tak ať se vám vřetánko pěkně vrtí a stáčí hezkou nitečku.

A ještě pár odkazů pro pokochání:
některá jsou krásně vyřezávaná

5 komentářů:

  1. předeš úžasně tence a já děkuju za hezký článek o vřetáncích, zase jsi mi rozšířila obzory, ostatně jako vždy.

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den, vážená paní Cepáková, obdivuji Vaši práci s ovečkami a s vlnou, úžasné............
    Prosím Vás, jedna paní mě požádala o upaličkování kočky podle Vašeho podvinku, pro svoji kamarádku jako svatební dar, kdybyste byla tak hodná a napsala mi, jakou cenu byste si asi představovala za použití Vašeho podvinku kočka Herdulka.
    S pozdravem! Miroslava Dostálová

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Žádnou, všechny podvinky v Paličkománii jsou volně ke stažení. Pouze nechci, aby na nich někdo vydělával, což není samozřejmě tento případ. A těší mě, že někoho Herdulka potěší.

      Vymazat
  3. Vlaďko, díky za další poodkrytí tajů vřetánek, taky se po nich koukám na Pinterestu třeba....
    a dlužno dodat, že momentálně předu jen na něm.....

    OdpovědětVymazat
  4. Dobrý večer, vážená paní Cepáková, mnohokrát Vám děkuji za Vaši laskavost, budu se snažit ji pěkně vypracovat, aby dělala radost.
    Přeji krásné jarní dny.
    Miroslava Dostálová

    OdpovědětVymazat