pondělí 20. července 2015

Matylda b(r)ečí...

dvě z Tetiných trojčat se drží mámy, třetí Mrně je naprosto samostatné

Jehňata, zvláště jedináčci, už jsou velikostí téměř jako jejich matky. Také mají takovou spotřebu. A pastvy nepřibývá, spíš naopak. V těhle vedrech rostou snad jen bodláky a kopřivy. Už tři týdny je zvěřinec o seně, semtam jim přilepšíme nějakou prořezávkou. Ale víme, že je čas se rozloučit.
První šla do světa Matyldina jehnička. Kříženky merina a valašky vypadají moc hezky. Hlava není taková ptakopysková, jako u merina a vlna přitom zůstává jemná a tvoří soudečky podobně jako u merina. Jehnička byla jedináček a rychle dorostla mámu. Tak se stalo, že má to štěstí žít dál.
Mezi Matyldou a její jehničkou bylo neuvěřitelné pouto. Vždy bok po boku. Matylda vždycky vycítí, když se něco chystá, a hned se se svou dcerou klidí do bezpečí. Staví se na její obranu a neuvěřitelně řádí, když jí jehničku sebereme. Tak to bylo i včera. Nabídli jsme novému majiteli, že mu jehničku dovezeme. On by ji vezl několik km na káře. Neumím si to představit. Holka nám div neprobourala kufr. Naše auto celou cestu mečelo, bečelo a ozývaly se z něj rány, jak se matylďátko snažilo hlavou prorazit okno.
U nového majitele ji přivítalo malé stádečko merinek. Byli na ni hodní. Očuchali, zahráli si trochu na honěnou, ale žádné berany buc se nedělo. Byla jsem ráda. Zahrada plná šťavnaté trávy, holka se bude mít dobře.
Jen Matylda hlasitě truchlí. Ještě teď. Stojí s hlavou svěšenou a volá svou dceru. Vím, že brzy zapomene, ale je mi jí líto.
i kozy s ní nějak po svém soucítí a drží se vedle ní

Byla bych spokojená, kdyby se tak dostaly i ostatní čtyři jehničky do světa. Jsou to čistokrevné původní valašky, právě prošly kontrolou užitkovosti ve sto dnech. Nejlíp dopadla samozřejmě Bárbřina jehnička, protože je to jedináček. Ale ani Tetina trojčata na tom nejsou špatně. Dvě si vyživila sama až na dvacet kilo a Mrně, co bylo odkázané na kozí mléko a co si stačila od mámy ucucnout, má o pět kilo méně. Kdyby měl někdo zájem, napište mi, prosím. Beran je linie Ondráš, Teta - máma od trojčat linie Vašek a Bárbra - druhá matka jedináčka je linie Juráš. Všechny čtyři jsou kupodivu bezrohé, to jsme měli letos poprvé.

trojčata s mámou Tetou

Bárbra a její jehnička

znovu bárbře

všechny čtyři pospolu

vymazlené Mrně, živí se už samo, ale pořád je mazel

zvědavé teťátko

nerozlučné sestry


4 komentáře:

  1. Lubię popatrzeć na Twoje zwierzaki. :)
    Niech rosną zdrowe i są szczęśliwe.

    OdpovědětVymazat
  2. Taky zrovna řešíme náš minizvěřinec. 4kusy (velký beran a odstavení beránci) jsou v lese, pastvy mají nadbytek, ani nestíhají. Dvě ovce s jednou jehničkou jsou poblíž na veliké zahradě, pastva zatím stačí, seno je poruce. Problém je, že ostříhání těch dvou ovcí se pořád odkládalo (bylo moc práce se včelami). Teď se bohužel ukázalo, že manžel musí na operaci a léčba dlouhá. Máme strojek, ale na zahradě není elektrika, museli bychom je přivézt k domku, jenže užitkové auto vykikslo. Pak bych měla obavy, že se manžel načisto zmoří, tak jsem popadla normální velké nůžky z Lidlu a rozhodla ovci uvázat a stříhat nastojato. Na vlnu jsem se vykašlala, stejně na to nemám čas a ošmikala jsem ji na 2cm ježka. Druhá je do půlky, hlavně jsem chtěla uvolnit krk, aby se krční tepny mohly chladit. Zítra to dorazím. Prostě nastupují nouzová řešení. Do lesa si navozíme velkou zásobu vody a protože nemám řidičák, tak to nějak budu kombinovat kolo, autobus, pěšky a doplňovat vodu. Na podzim je snad se synovou pomocí dostanu domů. Takhle člověk dopadne, když mu drahá polovička skoro natruc dovleče do baráku ovce. Zatím o likvidaci chovu neuvažuji, zkusím to zvládnout, přece jsem tu nejmladší Žabku nepiplala na flašce nadarmo. Naštěstí seno na zimu už je nachystané a mám zajištěný případný nákup (mám předplaceno na Vysočině medem a meruňkama:-). Příští rok třeba bude líp a zase budu mít trochu vlny a třeba i víc času. Ze Znojemi zdraví MarunaP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je, bohužel, jedno z rizik, když člověk onemocní. Často nad tím taky přemýšlím, jak bychom to zvládali. Musí se jít, ať je dobře nebo špatně, vedro nebo zima. Manželovi přeji, ať mu to dobře dopadne a brzy je zase junák. Nějak se střídáte, to bylo vloni, kdy jsi měla problémy s nohou?
      Musela jsem se pousmát, jak to máme podobné s výměnným obchodem. Taky měníme seno za med. Bohužel i s tím medem je to letos strašná mizerie. Teď točíme podruhé po odkvětu lip a je to slabota. Je víc zájemců než medu. Manžel už si dělá legraci, že si vezme košíčky a vyrazí na něj sám. Pořád nějak experimentuje s rozšiřováním a posilováním včelstev, ale ty se chovají nějak podivně. Letos nám např. zmizly hned troje včelstva. Do druhého dne byly pryč, zbyly prázdné úly s rozdělanou prací, larvičkami i s medem?!?
      Z jihočeských blat pozdrav na Znojem :-) Držte se!

      Vymazat
    2. Čas letí, nohu jsem měla zlomenou před třemi lety. U nás je to s medem taky bídné. Seděly skoro v řepce a nic. Kvůli suchu moc nemedovala. Vychází nám to 20kg na jedno včelstvo, což jest bída. Vytočili jsme lipový a trochu medovicového, ale to sucho zmařilo všechny naděje. Taky se nám něco vyrojilo. Ta "zmizelá" včelstva - pravděpodobně varroáza kombinovaná s nějakou další infekcí (ti roztoči včelu poraní a zeslabí, takže pak se může i něco přidat). Ony vyletí umřít ven. Kdyby to bylo později, tak to bývá, že varroazou oslabené včely jsou obětí tzv.slídivosti a loupeže, dokonce odletí se zlodějkami, jenže to by tam nebyly zásoby. Švagr vloni přišel o třetinu včelstev. Letos se zahojil - od 35 včelstev už má skoro dvě tuny. Je u Dačic, Vysočina na tom letos prý byla dobře, my tady jen smutně čučíme, prostě sucho. Ale na druhé straně - brzy se vyklube páté vnouče. Ať se daří. MarunaP

      Vymazat