pátek 17. července 2015

Uplést si něco na sebe


Dřív jsem pletla moc. Asi tak od třinácti. Všude a v každém čase. Doma potmě u televize, ve škole pod lavicí, na intru místo učení, při cestách ve vlaku, na pláži u vody, v čekárně u lékaře a ještě při spoustě dalších příležitostech, na které už si nevzpomenu. Materiál byl různý, převážně umělohmotněchemický. Když nebylo z čeho, stačil chemlon, ke kterému se přidaly barevné šicí nitě a efekt byl na světě. Nebo se rozpáralo už jednou upletené. Párat mě bavilo taky. Byla to chvíle těšení se, že zase budu mít z čeho plést.
Pak přišel čas tržnic a levných obchodů. Nejenže mi vzal radost z pletení, protože nač plést, když je tu najednou tolik svetrů? K mému smutku toto období nenápadně zlikvidovalo většinu galanterií, které do té doby musely nesmírně prosperovat, neboť každá druhá z nás šila nebo pletla, vyšívala nebo se zabývala nějakou jinou textilní technikou, materiál a potřeby se scháněly a tvořilky si mezi sebou dávaly echo, kde právě přišlo zboží.
Nevím jak vy, ale já už jsem si hoooodně dlouho nikde nevybrala svetr, který by se mi líbil. Vzhledem, ale hlavně kvalitou, protože když už k něčemu i vypadá, je po pár vypráních na vyhození. Rozhodně ho nebudu moci vypárat a uplést z něj nový kus.
Tenhle pocit asi nabylo víc lidí, nejen já, protože jak jinak si vysvětlit pletací obrození? Najednou je tu tolik obchodů s pletařskými potřebami. A jakými! Výrobci se předhání, kdo bude mít luxusnější přízi, přírodní materiál je samozřejmostí. Chcete alpaku, mohér, angoru nebo baby camel? Hedvábí, len, bavlnu? Nic není problém. Pravda, cena je úplně jinde, než ve zmíněných tržnicích nebo lidových obchodech, ale věřte, nakonec budete na stejných penězích, protože kvalita není jen na pár týdnů či měsíců. Svetr z čisté vlny vydrží roky.
A pak ty pocity kolem. V téhle trochu šílené době nás čím dál tím víc potřebuje odreagování, relax. A tak se plete, háčkuje a motá všechno možné. Ani to nemusíme nosit. Stačí jen ta čistá radost z tvoření, zážitek z materiálu, který máme možnost mít v ruce.
Já mám ráda originalitu. Nerada podléhám trendům, zvlášť když pak polovina lidstva vypadá, jako by oblékla uniformu. Uplést si svůj kousek oblečení, u kterého mám 99% jistotu, že nepotkám žádný další, mi přináší radost i uspokojení. A stejnou radost mám i z toho, že nebudu muset po půl roce řešit, jestli jsem ještě "in" a kam s ním.

A proto už zase pletu. Jde mi to mnohem pomaleji než dřív. To jsem měla svetr do týdne hotový. Ale nevadí, pěkné pocity, radost z tvoření i výsledku se vrátily.

zkušební čtvereček pro připravovaný svetr
Tohle je typické "slow cloth". Svetr mám vyhlédnutý už strašně dlouho. Přízi na něj jsem si upředla. Je to směs angory, merina a hedvábí tusah. Angora a merino vlastní, hedvábí už se dá koupit různě na internetu. Předla jsem celé loňské léto.




V hlavě jsem měla jasnou představu oranžové barvy z květů jiřin, které jsem si po celou dobu poctivě střádala do mrazáku. Bohužel barvení se absolutně nezadařilo. Větší fiasko jsem ještě nezažila. Nálev byl krásně zbarvený, ale 600g příze dostalo nepěknou hnědku, nechci přirovnávat. Než jsem se rozbrečela nad tou pohromou, vylovila jsem ze starých zásob barvy na velikonoční vejce, smíchala žlutou a červenou a tu pohromu do toho namočila. 


Ani nad tímto výsledkem jsem neskákala radostí, ale nakonec je to velice zajímavá a originální příze. Kdybych totiž chtěla vytvořit takový melírovací efekt záměrně, tak se mi to určitě nepodaří.


Poučení - i když jste si jistí svým barvířským uměním, raději si nejprve vyzkoušejte na malém vzorku, ať nedopadnete jako já. Myslím si, že nezdar se stal kvůli té angoře. Nepřijímá totiž barvu tak snadno jako merino. Proto je taky příze melírovaná. Tmavší část bude merino, světlejší angora a úplně nejsvětlejší bude hedvábí, kterému se nechce přírodní barvy přijímat skoro vůbec. Příště svou přízi prostě nechám bílou. Proč ji barvit? Neznám nic bělejšího než vlnu z angorských králíčků.


7 komentářů:

  1. Vladi, hodně by pomohlo před barvením namočit upředenou přízi na cca 24 hodin do octové vody - dost octové, pak přijme barvu hedvábí i angora. Ala

    OdpovědětVymazat
  2. Krásně napsáno:-) Pletení je i pro mě relax, naučila jsem se nešetřit na přízi, opravdu je kvalita znát...a obdivuju, jak si vše upředete, obarvíte....takpřeju hodně času na pletení!

    OdpovědětVymazat
  3. Ciekawy kolor wełny. Dobrze zrozumiałam, że barwienie kwiatem - dalia nie wyszło i ostatecznie posłużyłaś się barwnikami do jajek ? :-)
    Pozdrawiam i życzę udanych prac.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ano :-) octová voda je voda s octem - water with vinegar

      Vymazat
  4. Jak píše Narya je to krásně napsáno. I já mám pletení a háčkování jako dobrý relax. No a je pravda, že na přízi se nevyplatí šetřit. Doplétám staré zádoby vlny - akryl a kupuji už kvalitnější. Pro děti jsem si oblíbila merino od Vlnapu - má krásné barvičky, vypadá dobře a hlavně finančně není tak náročné. Přece jenom děti rostou rychle a svetr jim vydrží tak max. rok. Pak je jim malý i když se snažím naplétat rukávy tak nevydrží dlouho.

    OdpovědětVymazat