pondělí 21. září 2015

Barevná sobota


Večer už jsem se skoro neudržela na nohou. Vysílená, ale moc spokojená jsem uklízela česance, sáčky s barevným rounem, nově obarvená přadýnka a sušák plný dalších, ještě mokrých barevných roun. Na sporáku v mé vlněné dílničce ještě zbylo pár hrnců s barvou, ve kbelíku jsem ponechala přes noc vlnu v indigové lázni, schválně co to udělá v nočním chladu do rána, a ve skleníku jsem založila pokus na borytovou modř.



Od toho moc očekávání nemám, ale zkusit jsem to chtěla. V jedné sklenici bude, doufám, probíhat fermentace pomocí otrub a cukru a ve druhé pokouším okolní nosy zkvašenou močí. Myslím, že už je na tyhle pokusy dost pozdě. Noci začaly být chladné a ve dne už taky nejsou nic moc vysoké teploty. Tak ty pokusné sklenice alespoň držím obalené v teplé vodě. Víc pro to udělat nemůžu. Snad budu mít příští rok větší štěstí a ze všech těch borytových semínek, co jsem rozprášila po zahradě, vyrostou mladé rostliny dříve, než tomu bylo letos.


Někdy je lepší vyčlenit si pro barvení jeden celý den. Zakázala jsem si úklid, vaření obstaral manžel. Za odměnu mám překrásnou červenou. Hrstka mořeny barvířské, kterou jsem směnila za vlnu s kupcem Lubošem v Krumbenowe, měla neuvěřitelný potenciál. Spousta obarvené vlny bez mořidla a v hrnci je ještě stále červeno, takže se pokračuje, dokud lázeň bude barvit. Zadařila se i modrá z japonského indiga získaná mojí oblíbenou cestou, také krásná oranžová ze směsi kořínků, žlutá ze zlatobýlu a žlutozelená z rákosu.


Ale vůbec největší radost mám z barvení aronií. Podařila se překrásná temně fialová. Zvláštní je, že první várka byla vínová. Namáčela jsem do barvící lázně další a další chomáče vlny. Mám teď docela slušnou zásobu odstínů, ze které mám radost, protože se bude určitě hodit pro tapisérie nebo koberce.


Dobu čekání jsem si krátila česáním vlny. Něco bylo ze starých loňských zásob a něco z nedávného barvení. Líbilo by se mi, kdybych dokázala učesat všechny zásoby, ale myslím, že to není v mých silách. O spředení všech zásob ani nemluvím. Ale nechci se tím nijak stresovat, vlna se nezkazí. Je to velmi vděčný materiál. Práce s ním je radostná. Takže si na závěr můžu říct - byl to skvělý den!

PS. K jednotlivým barvám se ještě v příštích příspěvcích vrátím podrobněji

9 komentářů:

  1. Nádhera, ta fialová je fakt krásná

    OdpovědětVymazat
  2. Nááááááááádhera .... ta oranžová mě dostala nejvíc.

    OdpovědětVymazat
  3. Nemám slov.....padla mi brada.....hraní s takovými výsledky mám moc ráda a ještě více obdivuji u druhých....velice podařené ;-)

    s hezkým pozdravením....pherenis

    OdpovědětVymazat
  4. Bože, to je krása, já si tedy dlouhou cestu k výsledku neumím moc představit...., ale barvy jsou nádherné....Jsi nesmírně šikovná a činorodá. A to ještě chodíš do práce...Obdivuju tě...i muže ??? je na tebe hodný ??? asi jo, když i vařil....Hodně štěstí do další práce, které určitě bude s obarvenou vlnou dost.....hezký den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás je oboustranná dělba práce samozřejmost, proto si taky můžu dovolit tyhle vylomeniny :-) Bez manželovy velké podpory by to šlo jen stěží.

      Vymazat
  5. Vladi, jsi kouzelnice!Ala

    OdpovědětVymazat
  6. krásné!
    taky mám letos největší radost z arónie...ta se letos vydařila, barvila jsem načtyřikrát.
    na mořenu se taky chystám, vyšla ti krásně. barvila jsi sušenou mořenou? já mám totiž sušenou.
    děkuju za inspiraci, i s těmi semínky borytu bych to napřesrok mohla zkusit.
    a líčidlo už je suché, cca 40-50 kousků, tak pošlu.
    dělba práce je prima a můj muž vaří i rád, takže to si taky užívám a umožní mi taky ty moje vylomeniny :-)
    hodně vylomenin přeju a spoustu radosti z nich!

    OdpovědětVymazat