pátek 18. září 2015

Na dně rybníka


Ne, nemusela jsem se navléknout do potapěčského oblečku. Letošní letní klima způsobilo, že se mohu po dně rybníka procházet suchou nohou a obdivovat pohledy do krajiny z nezvyklého úhlu.


Moje kamarádka z CHKO mi při jedné nezávazné diskuzi někdy zjara, kdy ještě bylo vody dostatek, řekla, že si tady v našem koutku země ani neuvědomujeme, jaké štěstí máme, že je kolem nás samá voda. To jsme ještě obě netušily, jaké nás čeká léto.
Je to pravda. Jestli mě paměť neklame, tak tuto oblast začali lidé osidlovat teprve až kolem 13. století. Kdo by se také hrnul do krajiny plné hustých houštin, bažin, močálů, rašelinišť a všeho toho nepříjemného pisklavého a bodavého hmyzu? Někde jsem nedávno četla, že rybníky jsou považovány za pozitivní zásah člověka do krajiny. Souhlasím. Naše krajina tím určitě získala, zkrásněla, stala se obyvatelnou, lidé tu konečně našli i obživu. Rybníky se staly velkými rezervoáry vody. Zažila jsem s nimi i povodně, nakonec pod hrází jednoho z nich bydlím. Zatímco umělé jezero prasklo a voda smetla, co jí stálo v cestě, mělké rybníky statečně zadržovaly vodu, která se rozlévala do okolních mokřadů a lesů a ničemu neuškodila.


Neumím si představit naše okolí bez rybníků. Každé ráno jedu kolem a pohled na ně je pokaždé jiný. Není nic krásnějšího než rybník po ránu zalitý mlhou, ze které vyčuhují krky nehybných volavek popelavých, které tiše číhají na svou snídani, a všechno to až kýčovitě prosvětlují první zlatě oranžové paprsky vycházejícího slunce. Kam se na to hrabe východ slunce nad mořem. Tohle je něco, co jednoho nutí do zpěvu a jinému tečou slzy, tak silné to je.

A překvapivý byl i zážitek při vycházce, na které jsem si původně chtěla natrhat pár květenství rákosu k barvení vlny. Poprvé jsem nemusela překonávat bahnité překážky a k rákosí normálně došla. A cestou viděla mnoho zajímavého. Např. že v prostředku, kde jindy hnízdí vodní ptáci, si udělaly srnky neobvyklé rákosové ležení. Nebo že dno rybníka nezůstalo suché popraskané bahno, ale zalilo se zelenou záplavou rozličných rostlin. Většinu jich neznám a viděla jsem je poprvé.


Ale třeba toto rdesno mě zaujalo. Je to příbuzná rostlina té, ze které získávám modrou barvu. Napadlo mě, jak jinak, jestli i tohle by něco ze sebe vydalo. Našla jsem dokonce dva druhy. Růžově a bíle kvetoucí. Koho zajímají bylinky, tak obě rdesna jsou určitě zajímavá, přečtěte si o nich v Herbáři Wendys.
                                                                  rdesno-červivec

                                                                      rdesno-peprnik

Doutníky byly na dosah. V přírodě jim to ale sluší víc. A nepřejte si zažít tu neplechu, když vám doma prasknou a semínka se rozletí po místnosti.


Tahle zvláštní rostlina ještě místy kvetla drobnými bílými kvítky, jinde už se přeměnila v suché květenství které oživovalo dno červenohnědou barvou.


No a samozřejmě vytoužený rákos, spousta rákosu - zdroj zeleného barviva pro mou vlnu.


Hladina rybníku klesla o více než metr, a tak z něj zbyla jen pouhá větší louže v blízkosti hráze. Doufám, že se znovu naplní a místo, kde stojím, znovu zmizí pod životodárnou vodní hladinou.

6 komentářů:

  1. Vladi, ať se barvení povede. Já už pro letošní rok skončila, ale moc mě to baví a to díky tobě! Snad z toho něco uplantám, zatím moc času není. Pěkný víkend

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvoje barvičky jsem viděla, jsou moc pěkné. A ty z nich určitě vytvoříš něco krásně neobyčejného.

      Vymazat
  2. Článek jsem měla otevřený dlouho, ale potřebovala jsem klid na jeho čtení. Ten nastal až teď. A nespletla jsem se, krásné počteníčko. V našich krajinách je to také samý rybník, konec konců náš zámek býval vodním hradem a nemaje kolem sebe víc než potůček, sloužili mu k obraně právě soustavy rybníků kolem. Zdaleka ne všechny tu od těch dob zůstaly. Ale ty, kolm kterých téměř denně jezdím sleduju z oken vlaku taky. Pořád je na co se dívat. bylo krésné sledovat čápy a jeřáby, ale ti už jsou fuč, takže zbyly volavky a srnky a zající a telata (ta před vlakem zdrhají neskutečnou rychlostí(o:) Ale to už jsem od rybníků pryč..
    Díky za hezké počtení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za krásný komentář. Máme to jasně stejně ;-)

      Vymazat
  3. Vladko kterou cast rakosi pouzivas na barveni?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eliško, používá se květ. Letos jsem ale sklízela moc pozdě, už totiž ztrácel svou vínovou barvu. A tak mám místo zelené žlutou. Určitě v tom hrála roli i letošní vedra, prakticky se mi nedařila žádná zelená, ale žluté mám spoustu.

      Vymazat