čtvrtek 8. prosince 2016

Vadí - nevadí


"To tě baví, mami?" zeptala se dcera, když už jsem nějakou tu hodinu stále stála u snovadla, máchala rukama sem a tam v docela nepřirozené poloze. Nesnáším věšení záclon a tohle se tomu dost podobá. Ano, dřív mě tahle fáze příprav na tkaní fakt nebavila. Nejraději bych ji přeskočila, kdyby se nechala. Teď už mi to nějak nepřijde. Motám nitku za nitkou, pečlivě odděluji svazečky po deseti, aby se mi lépe počítalo. Nesmím se splést ani v kombinaci barev bílé a zlatožluté. Mám vymyšlené určité pořadí.
Snovala jsem dva dny. Ne v celku, ale po hodinách. Přece jen to bylo 500 nití. Další odpoledne zabralo navlékání do paprsku. Odkoukala jsem od severských tkadlenek jiný způsob navádění osnovy, tak ho zkouším. Už poněkolikáté. Nejprve do paprsku, který slouží zároveň jako rozřazovač. Potom provléct tyčku nerozstřiženými konci, tyčku upevnit vzadu. Nejhorší část celého procesu je dostat osnovní kříž na druhou stranu za paprsek, ale i to se dá zvládnout. Celé to podnikám proto, že se mi zdá osnova mnohem lépe vyrovnaná a rovnoměrněji napnutá.
Potom musí pomoct manžel. Už jsme sehraní. Já se starám o správné napětí, on jen otáčí kolečkem a vkládá mezi osnovní nitě proužky kartonu.
Jakmile je osnova na válci, zastřihnu konce před paprskem a z paprsku je vyvleču, abych je za chvíli po protažení nitěnkami do paprsku opět navlékla. Tahle dvojí práce by se mohla zdát nadbytečná, ale pro mě je to opravdu mnohem rychlejší, než rozdělovat nitě do rozřazovače. Jde mi to rychle, nepoužívám háčky, naučila jsem se navlékat bez nich, jenom prsty.
Technika vyžaduje, aby byla každá osnovní nit navlečená přesně tam, kam patří. Nejvíc jich přijde navléct do prvního a druhého listu. Počítala jsem s tím. Mám dokoupené nitěnky, které mi na těchto dvou listech při tkaní jiných technik vesele překáží, ale rozebírat stav po každém tkaní se mi nechce.

Nejhorší je, když těsně před koncem zjistím, že mi ani tato zásoba nebude stačit 😕. Rozebírat stav s osnovou už téměř navlečenou je lahůdka jen pro otrlé. To si raději poradím jinak. Zbytek nitěnek jsem si dovyrobila. Nitěnné nitěnky sloužily generacím a některé tkadlenky je používají podnes, tak proč by nemohly posloužit i mojí věci. Navlékání osnovy mi to pozdrželo jen krátce.


A nakonec přijde sladká odměna. Na všechny strasti, které tomu předcházely, je rázem zapomenuto. Všechno sedí, nikde žádná chyba, všechno vychází podle mých plánů. Už si můžu jenom hrát.