úterý 18. dubna 2017

Ptačí vlnění


Další z mých ptačích projektů pomalu spěje k dokončení. Ještě pár stovek smyček kolem dokola a bude hotovo. Nejsem stále rozhodnutá, jestli to bude obraz nebo polštář. Polštář je určitě smysluplnější využití, ale tentokrát by mi asi bylo líto, kdyby sloužil k povalování. Podotýkám, že mi foťák opět "zbaštil" všechnu zelenou.

A ta tráva byla zelená a listí na stromě bylo také zelené a to slunce v pozadí zářivě žluté...


Pro náhodné čtenáře - toto je technika rug hooking, jinak řečeno protahuji vlněné smyčky podkladem. Příze je ručně spředená, barvená přírodními barvivy z mé zahrady a z okolí. Modrá je indigo, fialové odstíny jsou z bezinek a aronie, zelené a žluté z různých listů a květů, červenou obarvila houba podobně jako béžové.


neděle 16. dubna 2017

Vlněné Velikonoce


Šestinásobná nadílka jehňátek z minulého týdne předurčila o čem budou letošní sváteční dny. Žádná zahálka. Stádo i pastviny se musí dát do gala, než se sem jaro přiřítí v plné rychlosti. A tak se stříhala vlna, dělala ovčí manikůra, prováděla prevence proti cizopasníkům, kterých letos bude zřejmě víc než je zdrávo.

V mezičase jsem se snažila zkulturnit i okrasnou zahradu, než mi zase úplně zaroste.
Také jsme vypravili do světa první kozlíky, a tak byla zahájena sezóna kozího sýra a sladké syrovátky, na kterou jsem se už tak těšila. Ale tím pro mě vyvstala i povinnost dvakrát denně podojit. Může se mi tedy někdo divit, že na krášlení domova a malování vajíček už nemám náladu ani sílu?

neděle 2. dubna 2017

Ve větvích

double weaving - a small bag for my sister

Ve větvích to žije. S prvními jarními dny otvíráme na noc okno ložnice. Nemůžu si nechat ujít ten nejkrásnější ranní budíček. Nad něj prostě není. V zahradě kolem domu i v sousedním lese to bublá, klokotá, pohvizduje, krákorá, houká, piští, trylkuje, čiřiká, čimčará a já už ani neumím líp popsat veškeré zvuky, kterými se rozeznívá každodenní svítání. Nejraději mám kosa. Ta jeho roztomilá písnička vede nade všemi. Má své oblíbené místo na střeše domu a tam řve z plných plic. Z protější napůl suché borovice mu odpovídá špaček. Je to jeho pozorovatelna. Schovaný před zraky lidí zpívá o tom, že až se v zahradách začnou červenat bobule, je to to nejlepší místo pro dávání znamení ostatním - Čistý vzduch! Jdeme na to!