neděle 19. listopadu 2017

Nový start


Opravdu jsem byla štěstím bez sebe, když jsem hotové závěsy, odstřižené ze stavu, položila vedle sebe a všechny čtverce i proužky na sebe navazovaly. Tahle jednoduchá záležitost se ukázala jako ta nejsložitější na celé práci. Ne počítání nití, ne zavádění do nitěnek, ne navazování listů na šlapadla - všechno tohle jsem překonala bez chyb. A to bylo právě to, co mě uchlácholilo, omámilo radostí z nového stavu, že jsem si nedala pozor na tak základní věc, jakou je neustálé poměřování. Díky tomu jsem musela utkat o několik metrů víc, navazovat další osnovu, uzlík po uzlíku, a to bylo dostatečné poučení pro další práci. Rovnoměrné přitloukání budu muset ještě dlouho hlídat a trénovat.





Tenkou nit už nechci nadlouho vidět a stav je už převlečený pro úplně odlišné tkaní. Více si o tom přečtěte v Matyldině stodole.

4 komentáře:

  1. Kam přijdou závěsy, Jsi šikovná(o:

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Závěsy už visí u sestry v kuchyni. Mám nafoceno, ale protože je pořád děsná tma, fotky nic moc. Uvidím, jestli to bude k pochlubení se.

      Vymazat
  2. A koberec ve stodole taky vypadá dobře, chválím, chválím, chválím

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuju za návštěvu i pochvalu. To potěší. V těhle depresivních dnech mi to pozvedlo náladu. Moc děkuju.

    OdpovědětVymazat