úterý 21. listopadu 2017

První projekt z nového stavu


Byla to ode mě fakt velká odvaha (nebo nerozvážnost?) natáhnout na stav, který ještě voněl novotou a byl sotva sestaven dohromady, drahou zahraniční osnovu a pustit se do rozměrného díla, které mělo být dárkem k narozeninám. Jsem velký improvizátor a řeším věci za pochodu, problémy až když vyvstanou. Trest mě neminul, zažila jsem horké chvíle, doobjednávala materiál, nastavovala, navazovala, upravovala, ale nakonec jsem to zvládla. Byla to pro mě ta největší škola tkaní, která vydala za spoustu kurzů (ty bych si nakonec musela zaplatit také). Naučila jsem se počítat osnovu odlišným způsobem, který si vyžaduje sekční válec, naučila jsem se zvládnout osnovu sama. Naučila jsem se nové ovládání šlapadly, hlídat každý centimetr práce i sílu přitloukání. Přestaly mě trápit člunky a naopak se staly těmi nejlepšími pomocníky. Už žádné propadávání osnovou, žádné padání na zem. Byly chvíle, kdy jsem se stavu vyhýbala obloukem a raději myslela na něco jiného. Byly chvíle, kdy bych nejraději vzala nůžky a všechno rozstříhala. Ale neudělala jsem to. Takže další velká škola, kterou mi tohle trápení - netrápení přineslo, byla škola trpělivosti a sebeovládání. Stálo to za to. Mám velkou radost a chuť do dalšího tvoření.

Podrobnosti o projektu a další fotky opět u nás v Matyldině stodole.