Barvení rostlinnými barvivy


Barvit vlnu se mi zpočátku zdálo naprosto nemožné. Po zkušenostech s barvením různých látek za horka i za studena jsem se toho obávala. Proč? Vlna je choulostivý materiál a na změny teplot reaguje zplstnatěním. A to je nenávratný proces, z plsti už hebké klubíčko neuděláte.
Ale přece to jde! Internetové stránky plné nádherných barevných přízí, literatura o přírodních barvivech a nakonec i národy, které dosud takto své tkaniny barví i samotná historie jsou toho důkazem - MĚLO BY TO JÍT BEZ CHEMIE.
Proč jdu na věc takto složitě? Mohu si přece koupit dostupná barviva, existují i barvy na vlnu a barví dobře. Vyzkoušela jsem to. Stejně tak si ale mohu koupit přízi už spředenou a obarvenou odstínem, jaký si jen můžu přát. Tytam jsou doby, kdy se v galanteriích krčilo několik kousavých klubek.
Důvod je jiný. Pro mě je mnohem důležitější samotný proces vzniku, než konečný výsledek. Od samotného odstřižení nevábně vonící hmoty z ovčího hřbetu, k chomáči bělostného nadýchaného rouna, který se vlivem přírody může proměnit v různě barevné varianty. A vždy je to velké překvapení. Máte nějaké očekávání, ale příroda si to zařídí po svém a daruje vám nejjemnější odstíny ze své palety. Všimla jsem si také, že tyhle odstíny spolu vždy ladí. Není to jako v obchodě, kde přemýšlíte, co udělá tahle barva s jinou. Přírodní barvy se vzájemně doplňují. Louka plná květů vám také nepřipadá křiklavá, kýčovitá. Pravda, mnoha barevných odstínů přírodním barvením nedosáhnete, alespoň ne z dostupných rostlin. Ale to mi vůbec nevadí. Modrou nebo červenou vlnu bych si tak jako tak nekoupila, modrá mi nesluší a v červené se necítím dobře.
A kde hledat návody, jakými rostlinami lze barvit? Pro mě jsou velmi inspirativní blogy lidí, kteří se přírodním barvením zabývají. Najdete tam ale většinou jen výsledky procesu, ne proces samotný. Možná je to výrobní tajemství, možná jen není zábavné vše do podrobna popisovat. A pak je tu literatura. Tam už návody a postupy najdete. Poslední možnost, kterou využívám nejraději, je vlastni objevování a experimentování. Je to jako s vařením. Některý kuchař se úzkostlivě drží předepsaného receptu a uvaří přesně podle něj. Občas se mu ale i přesto jídlo nepodaří. Jiný kuchař si recept upraví podle svého. Jídlo pak nemusí chutnat stejně, jako podle původního receptu, dokonce se nemusí ani povést, ale občas se podaří gurmánský zážitek. S barvením vlny je to také tak. Zažíváte mírná zklamání z nenaplněného očekávání, ale občas se vám povede něco nečekaně krásného, z čeho máte velkou radost a co vás postrčí k dalším pokusům.

Na co jsem docela pyšná? Na některé nejzdařilejší barvičky uplynulých sezon: