O vlně valašek


Po vyprání je vlna valašek krásně bílá a hebká. Když jsem ještě neměla česací kartáče, dělala jsem několik chyb, které vedly ke klubíčku hrubé a pichlavé příze. První chyba byla, že jsem česala všechno, co mi přišlo pod ruku, jedno, z které části ovčího kožíšku to bylo. Druhou chybou jsem se vyčesáváním dlouhých vláken zbavovala jemné podsady, která mi připadala zacuchaná. Naštěstí jsem ji nevyhodila. Schovávala jsem si ji pro plstění. Nejhorší chyba byla, když jsem více znečištěné konečky odstříhla. Vyrobila jsem si tak budoucí klubko - kaktus, protože odstřižené konečky pak škrábaly jako špatně oholené nohy.
   Postupně jsem si začala všímat rozdílnosti některých pramínků a výsledné nitě z nich upředené. Některé prameny byly dlouhé a mírně zvlněné, převážně z dlouhých vláken vlny. Jiné byly kratší a krepaté. Z těch byla příze jemnější.



Česací kartáče mě přivedly k dalšímu poznatku. Neměla jsem už co vyčesávat, a tak  přišly na řadu zbytky schované pro plstění. Vlastně je tvořila zbylá podsada, která šla načesat do hebkých roliček. Později jsem narazila na stejné téma na blogu Fiberewetopia. Autorka tu popisovala zpracování vlny shetlandských oveček. Prameny jejich vlny se hodně podobaly pramenům vlny našich valašek.
A tak jsem začala vlnu valašek třídit a z pramenů oddělovat dlouhé pesíky. Jde to docela snadno, i když pomalu. Z některých chomáčů vlny jdou dlouhé pesíky jednoduše vytahat.



Z jiných pramínků vlny se dlouhé pesíky dají vytáhnout po zaklesnutí pramenu na česacím kartáči.



Vlna spředená z jemné podsady už se dá použít na pletení rukavic nebo ponožek.


Přízi spředenou z dlouhých pesíků lze využít třeba na tkaní.


Krása vlny valašek: